Nádraží v Bochově leží v nadmořské výšce 665 m., nádraží ve Vahanči 590 m. 29. 12. 1980 to stačilo, aby zmizela sněhová pokrývka. Na fotografii vidíme kolejiště stanice Vahaneč v jeho historicky nejrozsáhlejší podobě. Dnes zde najdeme pouze průběžnou kolej a místo poznáme jen podle mohutného stromu a obytného domu v pozadí.

„Hurvínek“ č. 104 dorazil 29. 12. 1980 z Bochova do Protivce a čeká na cestující, které odveze zpět. Tento motorový vůz byl zrušen v depu Rakovník k 13. 10. 1981. Protivecká výpravní budova a vodárna ho přežily o 36 let.

Další fotografie jsou z deštivého 20. srpna 1981. U krátkého nástupiště ve Vahanči právě zastavuje motorový vůz M131.1336 jako osobní vlak z Protivce do Bochova. Motorový vůz byl zrušen v LD Zdice k datu 13. 12. 1983.

Strojvedoucí tohoto vlaku měl k dispozici skromně zařízené stanoviště na nástupní plošině vozu.

Starý M131.1336 dorazil zpět do Protivce a jeho cestující přestupují do osobního vlaku na „hlavní“ trati, který je tvořen zánovním motorovým vozem řady M152.0.

Ze sbírky Martina Kubíka jsou i vyobrazené lepenkové jízdenky, vydané 29. prosince 1980 v osobních pokladnách v Bochově a v Protivci. Na tu bochovskou mohl cestující občan dojet do Protivce nebo po přestupu až do zastávky Záhořice. Na tu protiveckou např. do Karlových Varů.

text J. B., zpracoval V. B.