Do PJ Plzeň byl předán ke dni 6.7.2003 z DKV Brno, PJ Znojmo. Z provozu byl odstaven na podzim 2004 kvůli únikům vody ze spalovacího motoru. Dne 20.1.2005 byl přistaven do Pars Šumperk k provedení opravy MH (poslední oprava MH na řadě 831), z které se vrátil 29.4.2005 a kde bylo mj. zjištěno, že důvodem úniku vody byl prasklý blok motoru. To že je 831.043 skutečně poslední MH, se negativně projevilo na kvalitě opravy a počtu reklamací. Ostatně regulace trakčního výkonu vozu byla seřízena tak, že s 25 t přívěsným vozem do 25 promilí vůz nejel jinak, než se stlačeným přibuzovacím tlačítkem, rychlostí 15km/h a s napůl udušeným motorem, produkujícím místo kroutícícho momentu leda mračna hustého černého dýmu. „To je první série, to už lepší nebude“, pravil servis. Nezbylo, než aby po několika reklamacích v Klatovech zavzpomínali, jak to bylo kdysi na 1. sérii, správně nastavili odpory na cizím a derivačním buzení a hle, vůz jezdil jako zamlada. O rok později na stejné trati se stejným vozem jel do kopce čtyřicítkou, jako by se nechumelilo. Na Chodovarském Expresu, se dvěma přívěsnými vozy upaloval Pavlovickými průkopy skoro šedesátkou.
Na voze zůstala do současné doby zachována stupňovitá regulace otáček spalovacího motoru a šest palivových stupňů, což odborník pozná podle „zachrochtání“ při rozjedu vozu. Samotná regulace byla provedena pomocí tří elektropneumatických ventilů (tzv. hrníčky), které přiváděly tlakový vzduch do ovládacích válečků. Válečky pomocí vahadla a táhel vychylovaly regulační tyčku palivového čerpadla. Dnes by se tento způsob nazýval digitální regulací.
Po dokončení opravy MH v Šumperku byl zařazen do stavu PJ Klatovy, kde se sloužil až listopadu 2011, v posledním období jako provozní záloha. Vůz byl dne 24.11.2011 převezen vlastní silou do DHV Lužná k uchování jako historický exponát.