|
Trať 160: Léto s odklonem
Neklidné léto s odklonem bohužel skončilo. V tomto článku se podíváme, co čas dal a vzal naší trati v uplynulém roce a taky na nový grafikon vlakové dopravy platný od 15.12.2013.
Nejsledovanější událostí byly jistě odklony vlaků nákladní dopravy. Důvodem pro zavedení prvních odklonů byla výluka na trati 140, z důvodu poklesu podloží nejprve první a poté i druhé traťové koleje, v krátkém úseku mezi stanicí Karlovy Vary a bývalou odbočkou Sedlec. Provoz zde byl přerušen od úterý 13.5.2013 do konce měsíce července. Přeprav se zhostily chomutovské čety a stroje (přesněji Provozní pracoviště Most). Přepravy byly realizovány v podvečerních a nočních hodinách, aby se nákladní vlaky zbytečně nezdržovaly na trati, vzhledem k husté osobní dopravě v úseku Plzeň-Plasy. Konkrétně v podvečer odjížděl z Chomutova ložený vlak uhlí. Uprostřed noci v Plzni proběhl přepřah a lokomotivy odvezly do Chomutova také ložený vlak uhlí, ale pro podnik Unipetrol. Tyto odklony byly doplňovány dalšími nákladními vlaky po trati 170.
V dalších dnech se po žatecké vozily také prázdné soupravy od energetického vápence ze Severočeských uhelných elektráren. Z Počerad jezdily ucelené soupravy tzv. „bunkráků“ řady Fals-z společnosti Transportservis Beroun a AWT. Z Prunéřova jezdily prázdné Rajky spol. Transportservis ve vlacích doplněných směsnou zátěží z Mostu. Dále se vozily uhelné vlaky pro různé odběratele v jihozápadních Čechách.
Najednou však poklidné odklonové vody narušila voda velká. Letošní povodně na začátku června poškodily tratě zejména ve středních Čechách. Narušení odklonů po žatecké trati bylo nepřímé. Z důvodu poškození tratě 072 byly náklady přetrasovány na levobřežní trať 090. Z důvodu přetížení tratě 090, byly zejména vyrovnávkové vlaky odkláněny po "Buštěhradce" - trati 120. Odklonové vozby se ujalo právě Provozní pracoviště ČDC v Mostě. Vozbu odklonů po trati 160 převzalo na pár dní plzeňské pracoviště Carga. Po stabilizování situace na jiných tratích a také kvůli přetrvávající potřebě odklonů, se na vozbě dále podílela obě pracoviště.
 |
 |
| Chomutovské dvojče 742.169+166 přiváží v podvečer 5.6.2013 do Plzně soupravu vozů Fals-z. |
Dvojice Catrů právě vyráží s prázdnou soupravou z Plzně 5.6.2013. |
Na výluce byli nasazeni tradiční tranzistory ve dvojčlenném řízení (např. 166+169, 344+081, 409+372) a do Mostu byli v druhé půlce května přesunuti nulkoví brejlovce 061 a 252. Plzeňští nasazovali tradičně catry 753.768+769. Dlouhé letní dny dovolily zachytit i některé vlaky, jedoucí v nočních směnách, což znamenalo odjezd z Chomutova a z Plzně okolo 19h.
Odklony po žatecké vozili kromě ČDC také soukromí dopravci. Např. společnost Unido vezla cisternový vlak z Mostu do Chebu po žatecké stroji řad 741 a 740. Cisternové vlaky různých dopravců jezdí po žatecké celoročně, leč nepravidelně. Hnací silou těchto vlaků jsou různé kombinace tranzistorových a brejlovcových derivátů mnoha společností a také Herkules společnosti LTE.
Výluka znamenala pro trať 140 také návrat soupravy 742+3*010 do úseku mezi Karlovými Vary a Kláštercem nad Ohří. Motorové jednotky ř. 844, které jsou zde nasazeny do osobní dopravy, byly přerušením trati odříznuty od místa pravidelné údržby a tak do pravidelné osobní dopravy zasáhla ř. 742.
V tomto období se po žatecké provezlo i několik ucelených souprav pro přepravu popílku. Z dalších přeprav zmíníme příležitostné přepravy uhlí pro plzeňskou škodováckou elektrárnu společností AWT. Uhelné a vyrovnávkové vlaky firma dopravuje pomocí brejlovců ř. 753.6 a 753.7, doplněných ř. 742, sporadicky i ř. 2016. Nakonec tato přeprava přešla zpět do režie ČDC a na svoji obvyklou trasu přes Cheb.
|
| 753.771 vezoucí prázdné kontejnery pro popílek právě projela Kryry. 24.3.2013 |
Naposled odklony vyrazily na žateckou z důvodu plánované demolice betonového mostku na plzeňském záhlaví stanice Plzeň-Křimice (t170). Bylo to během třídenní výluky na začátku srpna a odklonové vlaky vozily zde obvyklé lokomotivy, zmiňme např. 753.771+770 a 742.166+169.
Po žatecké trati se i letos přepravují ucelené vlaky betonových prefabrikátů z Počerad do stanice Nýřany, (příjemcem je firma BEST). Vlak je veden v polonoční směně, tak aby byl nad ránem přistaven k vykládce. Vozí ho dvojice lok. ř. 742.
Na konci loňského roku skončilo v Kaznějově nakládání kaolinu pro rakouské odběratele do tzv. „Ťapek", bohužel bez náhrady. V uplynulých měsících bylo zaznamenáno jen několik obsluh „kaolinky". Po 40 letech, od výstavby předávacího kolejiště (1973), došlo k ukončení pravidelných, v posledních letech spíše náhodných obsluh vlečky - místo několikrát do týdne, či měsíce, se letos vlečka obsloužila několikrát za rok. Nenápadnou vlaštovkou může být nakládka dvou vozů Tds ÖBB na kaznějovské kaolince v září. Nepřehlédnutelná ovšem byla vykládka 40 vozů Tds, odeslaných ze Slovenských Ryban v kaznějovském sile. Přepravy se zhostilo ČDC, s dvojčetem 742.300+347 a na postrku pomáhal 742.033. Tranzistor 742.033 poté prováděl vlastní posun na vlečce a týž stroj se na plzeňském manipuláku zabydlel místo dříve se vyskytující 742.242. Například v prosinci dorazily na vlečku kaolinky dva vysokostěnné vozy ložené žoky ukrajinského kaolinu.
Pro změnu vlečky v Třemošné stále přežívají se zhruba stejným objemem přeprav. Např. na vlečce „Žárohmot“ (tzv. Platinka) byl letos zaznamenán jeden přistavený vůz. S blížícím se podzimem opět ožila přístavba vozů Faccs s uhlím na vlečku Kamenina na hornobřízkém zhlaví stanice Třemošná. Nejčastěji a nejvíce zátěže dochází na vlečku Čepro, v některé dny se vlečka obsluhuje denně či obden. V prosinci došlo na vlečku několik ucelených cisternových souprav. Obsluha byla provedena separátně z Plzně dvojicí lokomotiv ř. 742 a minimálně jednou byla odeslána souprava do Německa. Na této vlečce je také v provozu poslední vlečková lokomotiva na žatecké trati 709.536.
Od dubnové změny GVD došlo ke změně v provozu manipulačních vlaků. Konkrétně se jedná o ukončení plzeňského manipuláku v žst. Kaznějov a změně jeho čísla na 87600. Znamená to i další pokles přeprav, zejména tzv. správek a prázdných vozů do Mostu, na seřaďovací nádraží a do OKV Most. Nově je zátěž z Plzně do Mostu odesílána přes Cheb. Traťový úsek Kaznějov-Blatno u Jesenice je tedy po 140 letech bez pravidelné nákladní dopravy. Dle naplánovaných tras, zřejmě byla plánována příležitostná obsluha tohoto úseku od Blatna a to roztrženým dvojčetem, kde by si jedna lokomotiva jela na lokálku a druhá do Kaznějova. Časová kolize tras jízdy na lokálku a do Kaznějova vylučovala použití jedné lokomotivy. Nakonec do Blatna jezdí podle potřeby plzeňský tranzistor od manipuláku. Nejčastěji jsou přepravovány vozy na nakládku štěpky do Štědré, která se vozí do plzeňské teplárny.
Nákladní doprava má sice sestupnou tendenci, ale přesto se objevily nové přepravy. Minimálně jednou se nakládalo dříví v Horní Bříze a také se začalo vykládat uhlí v Plasích (obsluha podle potřeby z Kaznějova) a ve Žluticích. Sice nejde o pravidelnou denní obsluhu, ale každý vagon, který projede po kolejích se dnes počítá. Na lokálce je stále poměrně silná nakládka dřeva v Bochově, Žluticích a Toužimi. Lokálka je kopcovitá, normativ hmotnosti pro jednu lokomotivu je 350t (cca 6 vozů Eas naložených dřívím) a tak v období zvýšených výkonů je na Mn vlak nasazována dvojice lokomotiv řady 742. Vyskytly se zde např. 081+344, 166+169, 372+409.
Naprosto mimořádná byla nakládka 25 vozů Snps719 DB Railion dřívím v Kaznějově 18.4. za asistence 742.520 a dvojice 753.601+602. Separát, pro svoji abnormální délku, byl sestaven ve večerních hodinách a posléze odjel z Kaznějova do Žatce a dále ke svému cíli...
Neměnnou stálicí zatím jsou několikrát do roka přepravy kaolinu v uceleném vlaku vozů Tams do Italského Bondena, v trase Podbořany-Plzeň-České Budějovice-PPS Horní Dvořiště. Vzhledem k probíhající několikatýdenní výluce v Rakousku (Linz-Summerau) letos vlak jel jednou přes Žatec a PPS Cheb. V tomto případě ale nešlo o zvlášť zavedený vlak, ale zátěž putovala z Podbořan na pravidelném Mn 86710, mimořádně trakčně obohaceném o dvojici lok. ř. 742. Naopak na konci července, v dobách velkých odklonů, jel v tradiční trase.
I v letošním roce proběhly pro Podbořany tradiční vojenské přepravy. Letos jela do VVP Hradiště (Doupov) cvičit nizozemská armáda (zhruba 6 vlaků) a na sklonku léta sem zavítala i ta česká (vlaky z Chrudimi, Pardubic a Přerova).
Předposlední novinkou jest obsluha stanice Jesenice místo z Rakovníka z Blatna "mosteckým" manipulákem od nového grafikonu. Třebušické uhlí již tedy nebude absolvovat okružní cestu přes Ústí, Prahu, Beroun a Rakovník, ale z mosteckého ranžíru pojede nejkratší cestou do Jesenice. Uhlí se tedy cesta zkrátí, zato dříví se k příjemcům cesta prodlouží...
Obsluha úseku Žatec-Blatno je i pro GVD 2014 naplánována v pracovní dny, s přechodem Mn vlaku v Blatně na Bečovskou na lokálku. Rozdělení obsluhy nakládacích míst je stejné jako v minulosti, tedy v Út a Čt Toužim, Žlutice, v Po, St, Pá Bochov.
Poslední novinkou od nového GVD jsou další redukce nákladní dopravy. Konkrétně manipulační vlak bude jezdit mezi Třemošnou a Kaznějovem pouze v úterý a ve čtvrtek. Mezi Plzní a Třemošnou denně v pracovní dny.
Novinkou je nasazování motorové jednotky řady 844 na obratu 7608/7603 od neděle 16.6. Ještě příští rok můžeme počítat s nasazením vozů ř. 843 v režii ČD, na rychlíkovou dopravu. Od prosince 2014 by měl dálkovou dopravu provozovat vítěz výběrového řízení.
K nahlédnutí je také uveřejněný Konečný návrh jízdního řádu 2013/14 pro trať 160.
Na trati 161 bude doprava v příštím roce objednána ve stejném rozsahu jako v letošním GVD. Zato na trati 162 Rakovník - Kralovice (- Mladotice) je situace zmatečná. Nejprve došlo ze strany Plzeňského kraje k neobjednání osobní dopravy v úseku Kralovice - Čistá, který byl před pár lety nákladně opraven a zprovozněn. Vlaky měly nahradit v tomto úseku autobusové linky 4 dopravců. Jedná se buď o již existující linky Kralovice - Rakovník, nebo prodloužení linky Plzeň - Kralovice a jeden pár spojů obslouží linka Kralovice - Čistá žst. Pochopitelně jednotlivé spoje budou k dohledání ve čtyřech různých jízdních řádech. Po intervenci měst Kralovice a Kožlany byly nakonec vlaky v tomto úseku objednány, leč v redukovaném rozsahu a za finančního přispění zmíněných obcí. Dosud nejsou známy finanční náklady a od kdy budou v dotčeném úseku vlaky jezdit. V jízdním řádu jsou tyto vlaky označeny poznámkou, že budou zavedeny od data vyhlášení. Konečný návrh jízdního řádu 2013/14 pro trať 162.
I letos jsme se dočkali náhrad v osobní dopravě z důvodů výluk, nebo neschopností vozidel. Z důvodu výluk a mimořádných událostí se na rychlících sporadicky objevila i ř. 814, případně 842. Druhá jmenovaná řada v pořadí, nahrazovala kmenové rychlíkové motorové vozy řady 843 hlavně v období nepříznivého správkového stavu ř. 843, resp. 943. Pokud nastane sitauce, kdy se na rychlíku objeví souprava bez řídícího vozu, vynechá tento vlak stanici Žatec a ze Žatce-západu pokračuje velichovskou spojkou přímo na Chomutov. Cestující z/do stanice Žatec jsou přepraveni kyvadlovou náhradní autobusovou dopravou. Nejednou dopravila do cílové stanice rychlíkovou soupravu 843+943 lokomotiva řady 742. Poslední náhradou byly již téměř muzejní motůrky řady 810 za řadu 814.
Na začátku dubna se na divokém západě (DKV Plzeň, PJ Plzeň) a tedy i na naší trati objevilo "Kvatro" 842.020.
Nejvíce parních jízd, za několik let, přinesl podzim. Nejprve zmíním domácí 475.111, která 15.9. odvezla ještě bez uší jako 475.105 Dětský parní vlak z Plzně do Plas. Další obrat do Plas, tentokráte večerní, na prohlídku Konventu vezla 11.10. již s ušima pod svým číslem a následujícího dne byly další jízdy na tradiční bitvu do Třemošné.
|
| Dětský parní vlak |
Další vlaky byly spojeny se Dnem železnice. Nejprve Plzeňský kraj slavil v Plasích a připomněl si i 140. výročí zahájení provozu na naší trati. Parní vlaky mezi Plasy a Mladoticemi vozila 310.072. K této příležitosti byla vydána kniha Železná dráha v Plasích.
O týden později slavil Karlovarský kraj na lokálce číslo 161, ve stanici Chyše. Z Karlových Varů vyrazily dva vlaky po trase KV – Krásný Jez - Horní Slavkov-Kounice – Krásný Jez – Bečov – Protivec – Bochov – Chyše – Blatno a Rakovník. První vlak tvořila jednotka řady 844 a druhý parní lokomotiva 354.7152 se soupravou Bam, jíž na postrku asistoval zde v podstatě neobvyklý stroj T458.1190. Na pravidelných osobních vlacích byla ten den nasazena dvojice regionov, konkrétně stroje čísel 814.100 a 310 z PJ Rakovník.
Cestujícími nejméně oblíbená je pravidelná nepřetržitá letní výluka. Tentokráte se konala v srpnu a září. Nově byla rychlíková náhradní autobusová doprava v celé trase v režii společnosti Busline. Osobní dopravu suplovala společnost DT Expres. Žatecká je jednou z mála tratí, na které je při opravných pracích skoro každý rok nasazován stroj SUM 1000. Při výluce bylo například opraveno hornobřízské zhlaví stanice Třemošná, včetně přejezdu. Použity byly překvapivě výměny s čelisťovým závěrem. Tyto výhybky se většinou používají na koridorech. Ve Třemošné umožnily zvýšení rychlosti na 50 km/h. Také byla opravena část plaského zhlaví stanice Horní Bříza a navazující oblouk, kde si dožívající svršek vynutil zavedení pomalé jízdy.
Dále se změnily dočasné pomalé jízdy na trvalé rychlosti, s přídomkem pouze pro nákladní vlaky. Dočasná pomalá jízda na nestabilním náspu před bývalou výhybnou Pastuchovice byla změněna na trvalou rychlost 40km/h pro všechny vlaky. Bohužel zde je podloží z červeného nepropustného jílu, který se době vydatnějších dešťů vyznačuje kašovitou konzistencí. V době, kdy násep poprvé ožil, zrovna probíhala intenzivní nákladní odklonová vozba. V rámci minimalizace příčných sil, působících na zemní těleso, zde bylo zrušeno převýšení koleje v obloucích. V tom případně nezbývá, než snížit rychlost právě na max. 40km/h. Dále byly zbourány budovy bývalých stavědel a jednoho původního, již dlouho opuštěného strážního domku ve stanici Vroutek. Zbouráno bylo zbývající stavědlo na žateckém zhlaví stanice Podbořany. Z povrchu zemského zmizela i značně zubožená a zcela vyrabovaná rotunda i související stavby bývalého žateckého depa, včetně lokomotivní točny (demolice 12/2012). Jiné opuštěné, zubem času nebo nenechavci už nevratně znetvořené stavby, bohužel v okolí trati stále „straší“. Namátkou uveďme například původní budovu stanice a výtopny v Žaboklikách, vybydlená stavědla v Horní Bříze, nebo zvlášť výživné torzo bývalé výtopny a vodárny v Žihli.
Doplnění: v prosinci tohoto roku došlo ke zboření bývalé výtopny a strážního domku na plzeňském zhlaví v Žihli.
|
| Žatec |
V příštím roce se cestující mohou těšit na 120 dní dlouhou výluku mezi stanicemi Plzeň hl.n. - Třemošná. Důvodem není očekávaná výstavba nové silnice v deseti metrovém zářezu u zastávky Bílá Hora, ale úsek navazající na oblouk za zastávkou Bílá Hora (cca od vjezdového návěstidla). Cílem a účelem je "optimalizace" traťových poměrů pro dosažení vyšších rychlostí a tím i nepatrné zkrácení jízdní dob. Paradoxně na tuto výluku může posléze navázat další výluka kvůli výstavbě oné silnice. Celé toto zvýšení rychlostí je spíše takové Pyrrhovo vítězství. Na jednu stranu zvýšíme traťovou rychlost, ale v posledních cca čtyřech kilometrech pojede vlak rychlostí 40 km/h skrz plzeňská nádraží. I délka nepřetržité výluky je nepochopitelná vzhledem k rozsahu prací a také trať zůstane ve stávající trase. Stručné informace o náplni výluky...
B
