Jak již nadpis napovídá, naplní tohoto článku budiž dění na i okolo štreky tak zvané žatecké v roce dvoutisícím čtrnáctém. (4.1.2016)
Nejsledovanější událostí byly jistě odklony vlaků nákladní dopravy. Veškeré podrobnosti k dočtení naleznete
v magazínu Provoz pod tímto odkazem.
Dále necháme promluvit Martina Z.: Průběžná nákladní doprava je na nule. Občas zde jede Unipetrol
s cisternami z Mostu do Plzně, ale to je většinou v noci. Místní doprava se omezila na rameno Most - Žatec - Blatno / Toužim / Bochov, podle potřeby Jesenice. A na rameno Plzeň - Kaznějov / Žihle. Mn od Žatce jezdí v pracovní dny. Mn do Kanějova v úterý a čtvrtek. Zátěž tvoří v Kaznějově především dřevo. Na vlečky už se prakticky nejezdí. Sem tam příjde vůz s ukrajinským kaolinem na Kaolinku. V Bříze doprava na nule. Ve Třemošné vykládka uhlí, přeprava ropných produktů do Čepra Třemošná a příležitostná nakládka dřeva. Žihle - dřevo, Plasy - vykládka uhlí. Nahoře - Podbořany nakládka kaolinu, příležitostně se naloží ucelená souprava na export do Itálie , občas něco armádního (občas návozy armád NATO a AČR na cvičení). Blatno nakládka dřeva - po delší době obnovená. Tento výčet ještě doplním o jednorázovou přepravu kolejnic do Kaznějova na vozech Res.
Z důvodu pokračující přestavby uzlu Plzeň byla jedna osobní elektrická záloha nahrazena lokomotivou trakce nezávislé ř. 742, obdobný krok proběhl i na 3. záloze spol. ČDC, kde byla dvěstě desítka nahrazena čmelákem ř. 771 (s Vánoční přestávkou). A na výkonu tzv. myčky a na posunu v depu na hale HCO se nám zabydlela ř. 714.
Osobní doprava si klidně žila v zajetých kolejích až do velké podzimní výluky mezi Plzní a Třemošnou (viz. níže).
V osobní dopravě za výlukou byly nasazovány převážně pouze Regionovy ř. 814. Před výlukou na žatecké jezdily v osobní dopravě ještě sólo motory ř. 842, 844 a výjmečně i ř. 810. Rychlíková doprava byla ukončena v žst. Kaznějov. Krom obvyklých souprav 843+943 se objevovaly na rychlících, v období zvýšeného správkového stavu vozů 843, i soupravy ve složení 842+943. Ovšem největší změnu přinesla až změna grafikonu. O tom se dočtete více v následujícím článku: Rok 2015.
V půli března proběhl převoz parní lokomotivy 354.1217 z chomutovského depozitáře NTM do plzeňské Techmanie v režii spolku Výtopna Zlíchov.
Rosničce 710 647 pomáhá na postrku 701.721. 15.3.2014, Třemošná |
V rámci Slavností svobody 2014 jel parní vlak s 475.111 až do Horní Břízy.
Výjimečně nezmíním pokračující demolice nepotřebných objektů, ale začnu několika dobrými zprávami. Byly opraveny budovy zastávek: Plzeň - Bílá Hora, Plzeň - Orlík, Horní Bříza zastávka, Horní Hradiště a Potvorov.
Další dobrou zprávou, ovšem nepřímo související s naší tratí, bylo otevření nového mostu motoristům na Jateční ulici v Plzni 24.6.2014. Což bylo vlastně začátek konce čtyřmostí přes Berounku. Jako první tu vyrostl v roce 2008 provizorní železný montovaný most, který nahradil sousední Masarykův most v harijním stavu. Po několika letech čekání jsme se dočkali stavby mostu nového, vč. přeložky přilehlých komunikací a inženýrských sítí. Rekonstruovaná komunikace měří 1080 metrů, 450 metrů komunikace se celkově opravilo a 630 metrů vzniklo na nové přeložce, rozpětí nového silničního mostu je 124 metrů a výška nad hladimou Berounky je cca 10 metrů, celkové náklady dosáhly 315 milonu - o ně se podělili Plzeňský kraj s využitím dotace ROP Jihozápad a město Plzeň. Slavností otevření celého úseku proběhlo v úterý 7. října 2014. Historický Masarykův most dnes tedy slouží pouze pěším a cyklistům. Odkaz na článek.
Od začátku září až do začátku Vánočních svátků roku 2014 (zhruba 120 dní) trvala nepřetržitá výluka mezi stanicemi Plzeň hl. n. a Třemošná. Náplní byla kompletní obnova tratě včetně sanace železničního spodku, výstavby nových propustků a mostu místo tzv. myší díry v ulici U Velkého rybníka, novovýstavba odvodnění, čištění svahů, dosazení nových výstražníků přejezdového zabezpečovacího zařízení a u Bolevecké zastávky dokonce se závorami. Opravovaný úsek byl od vjezdového návěstidla před zastávkou Plzeň-Bílá Hora po přejezd před zastávkou Plzeň-Orlík. Dále byl opravován most přes Radbuzu a provedena obnova 1., resp. 6. dopravní koleje v obvodu žst. Plzeň cca po St. XXI, včetně napojení a zhlaví do odjezdové skupiny na ranžíru, zrušení 101. koleje, výstavba několika dalších spojek, např. mezi 1. a 3. dopravní kolejí na úrovni Jatek, atd... Tyto stavby souvisí s pokračující přestavbou stanice Plzeň. Samozřejmě, že se do Vánoc vše nestihlo. Traťové zabezpečovací zařízení bylo spuštěno zhruba po měsíci od ukončení výluky. Na jaře r. 2015 se pokračovalo další dokončovací výlukou a pokračovala oprava a natírání mostu přes Radbuzu. Ani půl roku po ukočení velké výluky se opraveným úsekem nejezdí traťovou rychlostí. Zřejmě stále chybí poslední podbití svršku. Přínosem této výluky má být zvýšení bezpečnosti, zvýšení jízdního komfortu a zkrácení jízdní doby o desítky vteřin, dílčími úpravami rychlostí...
Případné zájemce o podrobné zadání oprav traťového úseku opětovně odkazujeme na tyto stránky.
Tato výluka byla zajímavá i zúčastněnými stavebními firmami. Tak například: o zemní práce se postarala firma APB Plzeň, štěrk na stavbu navážely lokomotivy slovenské společnosti TSS Grade 740.605, 644 a 645 a pokládku pražců zajistila firma Strabag kladecím zařízením PTH 350 Donelli...